Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679, šest let před narozením nejslavnějšího barokního skladatele J. S. Bacha. Zadavatelem a stavebníkem byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, jemuž uhranul opuštěný letohrádek ve Vaux-le-Vicomte, typický „maison de plaisance“ a také opulentní zámek ve Fontainebleau. Autorem prvního návrhu byl Giovanni Domenico Orsi, který ale hned po započetí stavby zemřel. Nový architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey rozdělaný plán a celou stavbu dokončil. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní monumentální výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým a je poměrně věrným přepisem renesančního schodiště ve Fontainebleau, známého z rytiny francouzského architekta J. A du Cerceau z roku 1576. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů.
V roce 1722 byli Šternberkové nuceni kvůli dluhům zámek a k němu příslušný statek prodat, pochopitelně po vyjmutí z rodinného souručenství. Pak se zde majitelé poměrně často střídali - svého času trojský zámek vlastnila dokonce císařovna Marie Terezie. Letohrádek znovu nabyl svého bývalého lesku až po roce 1776, kdy se stal majetkem baronské rodiny von Astfeldů, v jejichž držení zůstal až do roku 1829. Po celou tuto dobu sloužil významným Pražanům jako místo pro výlety a zábavu. Poslední majitelna z rodiny Astfeldů věnovala z ušlechtilých důvodů trojský satek a zámek dvěma pražským nemocničním řádům - alžbětinkám, pečujícím o ženy, a milosrdným bratřím, věnujícím se nemocným mužům. Malé výnosy z trojského majetku však donutily řády statek se zámkem v roce 1841 prodat, opět šlechtickým majitelům, od nichž se koncem 19. století dostal do rukou různých podnikatelů. Poslední z nich, Alois Svoboda, trojský velkostatkář se širokým hospodářským, politickým a kulturním rozhledem, věnoval zámek v roce 1922 československému státu. Ten jen nejdříve využil k umístění muzejní expozice legionářského Památníku odboje, přemístěného v roce 1929 do nové budovy pod Vítkovem. Poté zde byla nainstalována expozice novodobého českého sochařství, v roce 1952 bylo vlastnictví zámku převedeno do Národní galerie. V letech 1977 - 1979 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Kvůli své poloze v blízkosti řeky vývala spodní část zámku a zahrady při povodních zaplavena, naposledy v letech 2002 a 2013. V současnosti je vlastníkem celého zámeckého areálu Hlavní město Praha, které jej svěřilo Galerii hlavního města Prahy k expozičním a výstavním účelům.
Kolovna ZOOna je více než jen multifunkční areál. Rozsáhlý venkovní prostor industriálního charakteru, kde na vás dýchne původní atmosféra z dob Trojského pivovaru. Areál slouží jako místo k setkávání obyvatel Troje a konání akcí už od roku 1928, kdy se zde konaly první sokolské slavnosti. Ambicí Kolovny je vdechnout areálu nový život a pokračovat v historické tradici budování komunitního života v srdci Troje.
Součástí areálu je specializovaná cyklistická prodejna Kolovna, půjčovna kol (městských elektrokol, prémiových sportovních kol) a lyžařského vybavení. Večerní osvětlení areálu vytváří úchvatnou atmosféru, přičemž historická budova Trojského pivovaru v tomto světle ikonicky vyniká. Místo má svůj osobitý charakter, během akce zde jednoduše ztratíte pojem o čase a zapomenete, že jste téměř v centru města.
Odpolední koncerty budou bavit celou rodinu. Jste na koncertě, ale mimo koncertní síň! Přijďte do neformálního prostředí a užijte si s námi příjemné letní odpoledne!
V roce 2006 vznikl na bubenečském Císařském ostrově deset a půl metru vysoký objekt ve tvaru koně. Jeho autorem je výtvarník Ivan Nacvalač, který jej během tří měsíců za pomoci svého syna a přátel postavil ze smrkového dřeva. Prostor v interiéru zvířete slouží jako galerie. Kůň stál původně na Císařském ostrově, ze kterého se před lety přestěhoval na současné místo. V přilehlé zahradě s dalšími dřevěnými sochami se v létě konají jazzové koncerty.
Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Kdo z Pražanů by ji neznal?
Koncert tam nicméně není denní záležitostí, obzvláště ne v nočním hávu. Hvězdná obloha nad vámi, vytí vlků v dálce…a festivalový ansámbl mj. s Josefem Špačkem, Tomášem Jamníkem, mezzosopranistkou Bellou Adamovou a hercem Martinem Myšičkou před vámi s programem speciálně sestaveným pro letní večerní atmosféru.
Náš koncert se uskuteční v dolní části ZOO u Altánu Archa (v blízkosti dětského vláčku) a místo srazu je hlavní vchod do zoologické zahrady.
Botanická zahrada Praha je zelenou oázou téměř v centru Prahy. Je místem odpočinku, poučení, zábavy i potěšení všech vašich smyslů. Součástí botanické zahrady je tropický skleník Fata Morgana, který je pro veřejnost otevřený již 20 let a památkově chráněná Vinice sv. Kláry. Během jediného dne tu můžete uskutečnit cestu kolem světa. Navštívíte Severní, Střední i Jižní Ameriku, Afriku, Madagaskar, Japonsko nebo Středozemí, podniknete dobrodružnou výpravu do tropického deštného lesa a poznáte i kriticky ohrožené rostliny z území ČR.
Náš koncert se odehraje přímo na Vinici sv. Kláry u nově zrekonstruovaného Viničního domu. Jeho nově vybavená terasa nabízí nádherná panoramata Vltavy, Zámku Troja a celé Prahy.